Platí ještě desatero?

Jsou platná i pro nás ? Máme se jimi řídit ? Platí pro nás jen některá nebo všechny? Na tyto otázky bych rád hledal odpovědi.

Toto zamyšlení je výsledkem mého tříměsíčního studia písma, různých biblických komentářů a studia materiálů různých křesťanských autorů a kazatelů.

Osnova:

Význam přikázání pro nás
Ověření platnosti desatera podle Ježíšových slov
Desatero
Ježíš vytvářel i starou smlouvu a byl přítomen po celou dobu dějin

1. Význam přikázání pro nás

To je totiž láska k Bohu, že zachováváme jeho přikázání. A jeho přikázání nejsou těžká. Odkud to je, nezní to příliš starozákonně? Nežijeme přece pod zákonem ale pod milostí !! Ale toto slovo říká apoštol Jan ( 1.Jan.5.3.), můžeme najít mnoho jiných míst v písmu v novém zákoně (NZ).

Ze všech těchto míst z písma plyne: to jak milujeme Boha se projeví tím, jak dodržujeme jeho přikázání, podle jeho přikázání poznáváme a zůstáváme v Bohu (poznáváme jeho charakter, jaký je). Takže můžeme mít úžasné vyznání, ale na tom co děláme se pozná, jestli opravdu naše srdce patří cele Bohu.

No jenže jaká přikázání? Celý starý zákon, jen nový zákon? Správněji než zákon je třeba říct smlouva, my jsme účastníci nové smlouvy (Jer.31.33) a ta je jiná než stará. Ale i tak co pro nás platí ze staré smlouvy (starého zákona)?

Tento problém již řešili v prvotní církvi – musíte se dát obřezat, musí zachovávat Mojžíšův zákon ! Proto se sešli a takto rozhodli:

Skutky apoštolské 15:28 Neboť tak usoudil Duch Svatý i my, že nebudeme na vás klást žádné jiné břemeno než tyto nezbytnosti: 29 zdržovat se masa obětovaného modlám, krve, masa zardoušených zvířat a smilstva. Jestliže se těchto věcí budete chránit, dobře uděláte. Buďte zdrávi."

Požadavky nebyly nijak rozsáhlé, jen tři požadavky. Takže již starý zákon (SZ) neplatí? Například obřízka byla pro Žida základ, bez toho nebyl Žid, kvůli obřízce klidně přerušili i Sabat.

1 Korintským 7:19 Obřízka nic neznamená ani neobřízka nic neznamená, ale zachovávání Božích přikázání.

Ale obřezávání byl také Boží příkaz v SZ! To už neplatí ? Písmo mluví, že důležitější je obřízka srdce. Z toho plyne, že tedy vlastní naplňování příkazů starého zákona (SZ) v naší době (období milosti) je jiné ! Nejvíce se těmto otázkám věnuje list Římanům

Římanům 7:6 Nyní však jsme byli zproštěni Zákona, když jsme zemřeli tomu, čím jsme byli pevně drženi, takže sloužíme v novotě Ducha, a ne ve zvetšelosti litery. Římanům 8:1 Nyní tedy není žádného odsouzení pro ty, kteří jsou v Kristu Ježíši a nechodí podle těla, ale podle Ducha. 2 Vždyť zákon Ducha života v Kristu Ježíši mě osvobodil od zákona hříchu a smrti. 3 Neboť co bylo Zákonu nemožné, protože byl bezmocný kvůli tělu, to učinil Bůh, když poslal svého Syna v podobnosti těla hříchu a jako oběť za hřích a odsoudil hřích v těle, 4 aby byl požadavek Zákona naplněn v nás, kteří nechodíme podle těla, ale podle Ducha.

Tyto slova jsou používána na to, že už se nemusíme zabývat Božím zákonem jak je zapsaný ve starém zákoně, to bylo pro Židy, to už není pro nás! – jsme zproštěni zákona. Ano jsme zproštěni plného naplňování staré smlouvy (zákona), ale máme naplňovat zákon Kristův. Apoštol zde také mluví, že jsme byli zproštěni zákona hříchu, takže nad námi již nepanuje, také dále mluví o tom, že vlastní naplňování zákona není možné bez vedení Ducha. Jedině skrze zmocnění Duchem svatým jsme schopni činit Boží vůli a zachovávat přikázání. Bez jeho zmocnění nejsme schopni zachovat jeho přikázání. Celý nový zákon nám ukazuje, že potřebujeme celé srdce a zmocnění (obřízka srdce) abychom naplnili vše, co Bůh po nás požaduje.

Pro Žida je základ desatero (řecky dekalog=10slov, hebrejsky עשרת הדיברות) a vyznání Slyš Izraeli. První apoštolové a sám Ježíš byli židé a pro ně zachovávání přikázání bylo samozřejmostí.

Jak již bylo zmíněno – celé písmo je od Boha a je prospěšné pro nás. Navazujeme na Židy, jsme naroubováni jako plané olivy na tu správnou, takže i pro nás musí být základ desatero. Pokud by pro nás platil jen NZ, pak by Bůh měnil názory, Bůh se ale nemění, nedá nějaký zákon aby ho pak zrušil a jednal úplně jinak. Jsem přesvědčen, že SZ a NZ tvoří jeden celek, NZ vysvětluje SZ a naopak. SZ je dřívější zjevení a NZ jeho doplněním, plnějším odhalením pravdy, která ale byla již v SZ zjevena.

Je to ale tak, potvrzuje to Pán Ježíš ?

2. Ověření platnosti Desatera podle Ježíšových slov

Klíčovým slovem z písma je:

Matouš 5:17 "Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem je zrušit, nýbrž naplnit. 18 Neboť amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné nejmenší písmenko ani jedna čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane.

Pán Ježíš přišel naplnit zákon, a potvrdil, že zákon zjevený Mojžíšovi a prorokům platí !! Můžeme mít představu, že když přišel naplnit zákon, tak už je naplněný a je to. Už se to na mě nevztahuje, jsem v Kristu. Jenže Pán Ježíš je zákon, on je živé slovo (Logos), on je moudrost Boží, on je tvůrcem starého zákona (viz. další kapitola)! Ježíš říká, že dokud nepomine země, nepomine ani čárka ze zákona – potvrdil platnost – země ještě nepominula.

On svůj zákon přišel naplnit spíše ve významu uvést do správného světla nebo uvést na pravou míru. Ježíš tedy přišel s ještě větším poznáním a vhledem, než měl Mojžíš. On vlastně vysvětluje, co je podstata zákona, co je důležité a co ne. Na čem Bohu záleží a na čem méně. Co existuje lidstvo, tak je tu snaha vytvořit si náboženství co nejvíce takové, které nevyžaduje celého člověka. A na to Ježíš ukazuje, vysvětluje a také vlastně dává ještě větší požadavky, než měl SZ. Např. bohatému mládenci říká, že i když zachovává přikázání, že mu něco chybí, že chce li být dokonalý, má prodat majetek – že je svazován majetkem.

Vysvětloval také co je nejdůležitější:

Matouš 22:36 "Učiteli, které přikázání je v Zákoně největší?" 37 On mu řekl: "'Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.' 38 To je největší a první přikázání. 39 Druhé je mu podobné: 'Miluj svého bližního jako sebe samého.' 40 Na těchto dvou přikázáních spočívá celý Zákon a Proroci."

To slovo spočívá znamená doslova visí, je zavěšeno, závisí. Tím tedy říká, že to je to nejdůležitější, že pokud tyto dvě věci neplníme, pak ty ostatní neplníme také. Toto je podstata zákona. Ježíš potvrdil všechna přikázání obsažená v desateru, např. vysvětluje, že už když se podíváme na ženu chtivě, již jsme zcizoložili ve svém srdci. (Matouš 5:27) Jemu jde o podstatu, že všechny špatné věci vychází se srdce. Stejně tak dal na stejnou úroveň to že někoho zabijeme jako to, když se hněváme bez příčiny na své bratry. (Matouš 5:21-26), mluví o tom, že nemáme nejen přísahat křivě, ale nepřísahat vůbec, naše slovo má být ano, ano a ne, ne. Mluví, že nemáme jen milovat bližní ale i své nepřátele. Říká, že ani čárka ze zákona nepomine, dokud se nestane. Celé písmo platí v plném rozsahu, Ježíš to řekl zcela jasně, potvrdil všech deset přikázání !!! Dokonce říká, že chceme-li vstoupit do života, máme zachovávat přikázání (Matouš 19:17) a jmenuje některé přikázání z desatera. Chceme vstoupit do života? Pak je třeba znát přikázání a rozumět co pro nás znamenají. Ježíš mluví i o 4.přikázání a neříká, že by den odpočinku měl být zrušen. Jenže jak to prakticky naplňovat? Nemůžeme vše naplňovat, jako to naplňují Židé. Světíme Sabath? Ne! Máme neděli – je to tedy porušení přikázání ?

Souhrnně Ježíš říká:

Matouš 11:28 Pojďte ke mně všichni, kteří těžce pracujete a jste přetíženi, a já vám dám odpočinek. 29 Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný v srdci; a naleznete odpočinutí svým duším. 30 Vždyť mé jho je příjemné a mé břemeno je lehké."

Podle Rabínů znamená přijmout jho – přijmout zákon, učení, něco co na sebe naložíme, přijmeme pravidla. Ježíš tedy říká, abychom přijali to, co nám chce říct, protože jeho přikázání nejsou těžká, jen se musíme nechat vést a učit se od něj. Takže to první, co potřebujeme je vzít to na sebe – přijmout jeho učení a pak s pokorou to žít a tím nalezneme odpočinutí, pokoj. V něm vše dostává smysl. Farizeové naložili lidem velká břemena, která byla naprosto neúnosná (kontext je právě Sabath), ale Ježíš ukázal, že jeho přikázání nejsou těžká. V něm se všechno staví do správného světla. Takže zákon Kristův znamená přijmout správné břímě, jho.

Je také psáno, že nám bude zákon vepsán do srdce (Jer.31:33-34). Když se cele vydáme Pánu, pak přichází Duch Svatý a ukazuje nám jak máme žít. Ale nejsou to jiné zákony, než jsou zjevené ve starém zákoně. Mít v srdci Ježíše = mít v srdci jeho zákon, protože on je zákon.

Římanům 8:1 Nyní tedy není žádného odsouzení pro ty, kteří jsou v Kristu Ježíši a nechodí podle těla, ale podle Ducha. 2 Vždyť zákon Ducha života v Kristu Ježíši mě osvobodil od zákona hříchu a smrti.

Můžeme tedy shrnout, že zákon platí, ale nejsme schopni ho naplňovat bez Božího Ducha, bez jeho pomoci. Zákon nás neospravedlňuje, skrze zákon nemáme spasení, ale na našich skutcích je poznat, jestli Bůh je opravdu v našem srdci a nejen na našich ústech. Jde tedy o správnou aplikaci Božích přikázání skrze Krista.

Rabíni v té době říkali – ten a ten řekl to a to, nikdy neřekli – já to říkám, odkazovali se na jiné rabíny, citovali, učili se nazpaměť jejich výroky. Ale přišel Ježíš a mluvil – slyšeli jste to a to, ale já vám pravím, na nikoho se neodkazoval, protože on je tím nejlepším vykladačem písma, on vše staví do nejlepšího světla – je cesta, pravda i život.

Jan 14:15 "Jestliže mne milujete, zachovejte má přikázání.

3. Desatero (dekalog)

Bůh má stále stejná pravidla jaké měl před 3.000 lety jako i dnes, on se nemění, jeho požadavky jsou stejné, zákon Kristův a zákon Hospodinův je stejný. Rodiče dávají dětem pravidla, protože chtějí je dobře vychovat. Pokud je nemají rádi, nedají jim pravidla. Bůh nás miluje a proto dal svá pravidla a ta platí dokud nepomine země a nebe ! A tyto pravidla máme v písmu. Bůh nejprve osvobodil svůj lid a pak mu dává pravidla. Chtěli Izraelci nějaká pravidla? Ne. Bůh ale viděl, že je potřebují.

Tyto pravidla platí ať je známe nebo ne, platí i pro pohany, Bůh má stejná měřítka na všechny. Všimněte si, že Jan Křtitel napomíná Heroda, který nebyl žid, jakoby pro něj platili stejné zákony. Pavel napomíná Felixe, jakoby i na něj platil zákon. Skutky 24:25 Když však mluvil o spravedlnosti, sebeovládání a budoucím soudu, Félix se ulekl ….

Pravidla jsou pro život nutná. Např. dopravní situace v Itálii (hlavně na jihu) – jezdí se na červenou, přes plnou čáru, po chodníku a je to chaos a také hrozí, že se něco stane. Finsko – Somálci znásilnili dívky a protože to byli muslimové, tak se říkalo, že vlastně za to nemohou, protože u nich je to normální, že to neznají. Ospravedlňoval se čin kvůli okolnostem. Dnes se zkoumají příčiny – jaká traumata prožil ten vrah a proto jednal a přitom důležitější je potírat zlo. Norsko – muž co zabil víc jak 80 lidí dostane jen 18 let, protože víc podle zákonů dát nemohou. To je velmi převrácené. Dnes máme každý vlastní pravidla a svá desatera a ty mi do toho nemluv. Když někdo někoho v Izraeli úmyslně zabil tak musel být zabit ! Jak jsme daleko od Božích požadavků. Dnes spíše omlouváme všechny tyto špatnosti.

Když Bůh dává pravidla, tak tím ukazuje, jaký je, jaká je jeho podstata, jeho charakter, co si myslí, co je pro něj důležité. Jeho mravní zákony platí pro každou kulturu a společnost. Jistě mnoho praktických pravidel pro Izraelce pro nás neplatí, ale morální pravidla platí v plném rozsahu, protože Bůh je pořád stejný.

Deuteronomium 5:1-22 Mojžíš svolal celý Izrael a řekl jim: Slyš, Izraeli, ustanovení a nařízení, která k vám dnes mluvím. Učte se je, zachovávejte a plňte je. Hospodin, náš Bůh, s námi uzavřel na Chorébu smlouvu. Nejenom s našimi otci uzavřel Hospodin tuto smlouvu, ale s námi všemi, kteří jsme tu dnes naživu. Tváří v tvář s vámi Hospodin mluvil na hoře z ohně. (Stál jsem v té době mezi Hospodinem a vámi, abych vám oznámil Hospodinovo slovo, neboť jste se báli ohně a nevystoupili jste na horu.) Řekl:

Já Hospodin jsem tvůj Bůh, který tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví.

Nebudeš mít jiné bohy vedle mne. Neuděláš si tesanou modlu jakékoliv podoby toho, co je nahoře na nebi nebo dole na zemi či ve vodě pod zemí. Nebudeš se jim klanět a nebudeš jim sloužit, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivý, který s trestem navštěvuji vinu otců na synech i na třetí a čtvrté generaci těch, kdo mě nenávidí, ale prokazuji milosrdenství tisícům těch, kdo mě milují a zachovávají mé příkazy.

Nebudeš brát jméno Hospodina, svého Boha, nadarmo, protože Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo bere jeho jméno nadarmo.

Zachovávej sobotní den a posvěť ho, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci, ale sedmý den je sobota patřící Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvůj býk a tvůj osel, žádné tvé zvíře ani tvůj příchozí, který je ve tvých branách, aby odpočinul tvůj otrok a tvá otrokyně tak jako ty. Vzpomeň, že jsi byl otrokem v egyptské zemi a že tě Hospodin, tvůj Bůh, odtamtud vyvedl mocnou rukou a vztaženou paží. Proto ti Hospodin, tvůj Bůh, přikázal zachovávat sobotní den.

Cti svého otce i svou matku, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, aby se prodloužily tvé dny a aby se ti dobře vedlo v zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.

Nebudeš vraždit!

Nebudeš cizoložit!

Nebudeš krást!

Nebudeš vypovídat proti svému bližnímu falešné svědectví!

Nebudeš žádostiv ženy svého bližního! Nebudeš dychtit po domě svého bližního ani po jeho poli, jeho otroku ani jeho otrokyni, jeho býku ani jeho oslu, po ničem, co patří tvému bližnímu.

Tato slova promluvil Hospodin velkým hlasem k celému vašemu shromáždění na hoře z ohně, oblaku a husté temnoty a nic nepřidal. Zapsal je na dvě kamenné desky a dal mi je.

Řazení jsem použil židovské, protože oni rozumějí hebrejským textům lépe než my. Některé církve mají jiné řazení, např. katolická církev vypustila 2.přikázání. O desateru raději nemluvíme, protože otázky kolem desatera nejsou jednoduché. Vše co tady píšu je výsledem přemýšlení, ale neznamená to, že se nemohu v něčem mýlit, budu rád za vaše připomínky.

Desatero bylo zapsáno na kámen = symbol, že platí věčně. Přikázání nám byla dána pro naši ochranu a pro náš život. My to chápeme jako tvrdý zákon, ale židovská Tóra neznamená zákon, ale návod, instrukce, učení. Židé berou přikázání jako výsadu, jsou nadšeni, že jim svěřil přikázání.

Verš 22. – Bůh řekl všechna tato slova – proto se tím musíme zabývat, nevzniklo to nějak postupně, ale Bůh to řekl, on je tvůrcem. Reformace hlásala, že spasení je z milosti, ale že skutky musí následovat za vírou. Wesley – mluvil, že je třeba kázat 90%zákon a 10% milost, jeden misionář v Indii, tři čtvrtě roku vyučoval zákon a potom teprve o Boží milosti.

4. Ježíš je zjeven i ve starém zákoně

Mnoho lidí si myslí, že Bůh starého zákona je jiný než Bůh nového zákona. Je to jeden a ten samý – SZ a NZ tvoří jeden celek a to vše je celé Boží zjevení, protože Bůh je tvůrcem SZ i NZ. Ježíš provází celé dějiny po dobu staré smlouvy, dává se poznávat mnohým lidem. Nevěříte? Pojďme se na to podívat. Chápeme, že Ježíš je v ve staré smlouvě prorokován, ale že by tam byl přímo účastný, to už je něco jiného.

Jan 1:18 Boha nikdo nikdy neviděl; jedinečný Bůh, který je v lůnu Otcově, ten nám o něm pověděl. Exodus 33:20 Řekl: Nemůžeš vidět mou tvář, neboť člověk mě nemůže vidět a zůstat naživu.

Boha nikdo nikdy neviděl? Ale víme o mnoho lidech ze starého zákona, kteří viděli Boha. Koho tedy viděli? Odporuje si Písmo? Ne ! Oni se totiž setkali s Ježíšem. Pojďme se na ta místa podívat: Nejzářivější příklad – hned v Gen.18:1 je popsáno, že se mu ukázal Hospodin – přišli tři muži a Abraham jednoho z nich nazývá Panovníku, dva andělé odchází do Sodomy, ale jeden zůstává a mluví s Abrahamem (Abraham stál před Hospodinem – hebrejsky před JHVH), jednoznačně ale jeden s ním zůstal a 2 odešli, takže celá rozmluva byla s mužem, kterého Abraham nazývá Panovníkem. Kdo byl ten, s kým se setkal ? Ježíš !! Dále v Gen.19:24 je psáno "A Hospodin seslal na Sodomu a na Gomoru déšť síry a ohně. Bylo to od Hospodina z nebes." V hebrejštině je zde přímo napsáno – seslal to JHVH od JHVH, tedy Bůh od Boha.

Jiné nádherné místo:

Přísloví 8:1-4 Cožpak moudrost nevolá, rozumnost nepozvedá svůj hlas? 2 Na vrchu výšin, podél cest, na křižovatce postává; 3 u bran, při vstupu do města, u vchodu do bran křičí: 4 Na vás, muži, volám, můj hlas zní k lidským synům.

Moudrost zde o sobě mluví jako o osobě, která promlouvá znamenité věci, všechno to, co promluví, je spravedlivé, mluví o svém učení, poznání. Skrze ní kralují králové, ti kdo mě hledají, naleznou mě. Chodí po cestě spravedlnosti a práva, byla zrozena na počátku, ještě před stvořením světa. Kdo mě nachází, nachází život. Obdobně mluví NZ:

Jan 5:39 Zkoumáte Písma, protože se domníváte, že v nich máte věčný život, a právě ona svědčí o mně. Ale nechcete přijít ke mně, abyste měli život." Jan 10:10 Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a hubil; já jsem přišel, aby měly život a měly ho hojnost.

Tedy obdobná formulace – je z toho patrné, že výzvy zaznamenané v nové smlouvě jsou jen pokračováním toho, co bylo ve staré.

1 Korintským 10:2-4 všichni byli pokřtěni v Mojžíše v oblaku a v moři, 3 všichni jedli týž duchovní pokrm 4 a všichni pili týž duchovní nápoj; pili totiž z duchovní skály, která je doprovázela, a tou skálou byl Kristus.

Moudrost Boží říká v příslovích "Já". Ale to je na SZ velmi neobvyklé, jen Bůh říká já.

Jiným příkladem je Gen.16 – Hagar, otrokyně Abrahama se setkává s andělem Hospodinovým (Malak Jahve), ale pak ho nazývá Bohem. Genesis 16:13 Hagar dala Hospodinu, který k ní promluvil, jméno: Ty jsi Bůh vidění. Neboť si řekla: Což jsem zde také nepohlédla za tím, kdo mě uviděl? Ona zde viděla Boha, ale jakého, když Boha nikdo neviděl. Byl to Ježíš, Hagar dala Hospodinu jméno – Bůh vidění. Všude tam kde je v hebrejské bibli Jahve (JHVH) je v naší bibli užito Hospodin, a zde se mluví, že k ní mluvil anděl Hospodinův (Malak Jahve), ale pak je řečeno že Hagar dala Hospodinu (Jahve) jméno. Ale mluvila s andělem. Byl to poslaný Bůh, Malak Jahve.

Stejně tak Jákob Gen 32. Říká že viděl Boha a jeho život byl zachován. Toho, kterého viděl nazývá andělem a dal mu jméno Peníel, což znamená tvář Boží.

Stejně tak Jozue se setkal s mužem, který měl tasený meč, nazývá ho Pánem a klaní se mu, kdyby to byl jen anděl, pak by mu jistě anděl řekl, aby se mu neklaněl, ale tento muž mu neříká, neklaň se mi. Židé se mohli klanět jen Bohu, ten muž sám sebe nazývá velitel Hospodinova zástupu. Jozue 5:13-15

Všechna tato místa (a mnohá další viz. Mojžíš, 3 mládenci v peci, Izajáš, Ezechiel) nám ukazují, že Ježíš velmi aktivně vystupuje po celou dobu trvání staré smlouvy. On sám vytvářel 10 přikázání.

Exodus 24:9 Nato vystoupil Mojžíš i Áron, Nádab i Abíhú a sedmdesát ze starších Izraele 10 a viděli Boha Izraele a pod jeho nohama cosi podobné safírové dlažbě, průzračné jako samo nebe. 11 Ale proti nejpřednějším ze synů Izraele nevztáhl ruku; ačkoliv spatřili Boha, jedli a pili.

Oni uviděli Boha Izraele! Kdo tedy byl tím Bohem. Pokud ale Boha Otce nikdo neviděl, nemohl to být nikdo jiný než Ježíš ! On byl Bohem Izraele i nás.

שְׁמַע יִשְׂרָאֵל יְהוָה אֱלֹהֵינוּ יְהוָה אֶחָד. – slyš Izraeli Bůh jest jeden. To slovo jeden užité v tomto oddílu je slovo ehad (vyslovuj echat). Ale toto slovo je pomnožné – toto slovo je použito např. muž a žena jsou jedno a zde je také použito slovo ehad. Muž a žena se nestanou jedním člověkem, nesrostou, ale tvoří jednotu, jednu jednotku a to je stejné jako Bůh Otec, Syn a Duch Svatý. Je to také jednoznačný důkaz Boží trojice v SZ.

Pokud toto přijmeme, dává nám to jiný pohled na starou smlouvu, na desatero, na všechny přikázání, které jsou ve starém zákoně. Když to byl Ježíš, který dal zákon Izraelcům, pak on sám nebude dávat něco jiného pro nás. Bůh nemění své názory, platí i pro nás, jen potřebujeme Ducha svatého aby nám vše vyložil, co to pro nás znamená. Desatero tedy pro nás není nějaká zastaralá záležitost určená zákoníkům dřívějších dob ale má mnoho co říci i nám lidem 21.století. Možná že i víc než kdy jindy, protože si každý vytváří své desatero, svůj žebříček hodnot a my potřebujeme vědět přesně, jak to pro nás platí, co je správná aplikace určitého přikázání.

Bůh se nemění, takže pokud dal svá nařízení, tak by si sám sobě neodporoval, jde jen o to pochopit pravou podstatu Božích příkazů.